Exkurze 23.7.2022 - Východomoravská pobočka ČSE

Přejít na obsah
Entomologická exkurze, Přírodní park Želechovické paseky, 23.7.2022

Na místě srazu se ve stanovený čas sešlo 29 zájemců, kteří se odhodlali absolvovat entomologickou vycházku i přesto, že pokračovala série letních dnů, kdy teploty dosahovaly extrémních výšek. Velmi různorodé bylo věkové složení této skupiny – od osmiměsíčního nemluvněte v kočárku až po jurodivé sedmdesátníky. Trasu procházející Přírodním parkem Želechovické paseky připravil Dušan Trávníček a role průvodců se spolu s ním zhostili členové a příznivci Východomoravské pobočky ČSE Milan Veselý, Michal Zapletal, Eduard Ezer a Vojtěch Kohout.

D. Trávníček účastníky přivítal, představil své kolegy a stručně auditorium obeznámil s přírodními poměry navštívené oblasti i důvody, proč byl v těchto místech v roce 2001 vyhlášen přírodní park zaujímající plochu něco málo přes 10 km2. Pak se celá skupina vydala na cestu. Entomologové předváděli různé metody sběru hmyzu a na několika zastávkách demonstrovali nalovené exempláře. Ty pak byly vypouštěny zpátky do svého prostředí.

Nejprve jsme přešli přes louku a zastavili ve stínu na okraji lesa. K nejhojnějším hmyzům ve smýkacích síťkách patřili zástupci rovnokřídlých (Orthoptera). Mohli jsme názorně vysvětlit rozdíly mezi sarančaty a kobylkami, především děti nejvíce zaujala díky své velikosti kobylka hnědá (Decticus verrucivorus). Z řádu brouků (Coleoptera) se ve velkém množství vyskytovali páteříčci žlutí (Rhagonycha fulva), jednotlivě pak byli zastoupeni tesařík skvrnitý (Rutpela maculata), krytohlav (Cryptocephalus sp.) a střevlíček ošlejchový (Anchomenus dorsalis). Ploštice (Heteroptera) jsme byli schopni zařadit do čeledí: kněžicovití (Pentatomidae), klopuškovití (Miridae), lovčicovití (Nabidae). Odloveny byly nymfy i dospělci, čehož jsme využili k vysvětlení pojmů hmyz s proměnou dokonalou a nedokonalou. Z dalších polokřídlých tu byly k vidění různé druhy pěnodějek (Cercopidae) a křísů (Auchenorrhyncha). Řád mouchy reprezentovali masařkovití (Sarcophagidae) a bzučivkovití (Calliphoridae), řád síťokřídlích (Neuroptera) mravkolev běžný (Myrmeleon formicarius). Z blanokřídlých (Hymenoptera) jsme pozorovali různé druhy čmeláků (Bombus sp.) a vosu obecnou (Vespula vulgaris). K běžným motýlům (Lepidoptera) na tomto stanovišti patřili okáč bojínkový (Melanargia galathea), modrásek jehlicový (Polyommatus icarus), perleťovec velký (Argynnis aglaja), babočka bodláková (Vanessa cardui), žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni), žluťásek čičorečkový i jižní (Colias hyale, C. alfacariensis), soumračník máčkový (Erynnis tages) a vřetenuška obecná (Zygaena filipendulae), mnohem méně nápadní byli zástupci čeledi pernatuškovitých (Pterophoridae) pernatuška trnková (Pterophorus pentadactlya) a pernatuška svlačcová (Emmelina monodactyla).

Pak jsme sestupovali do údolí a sklepávali keře a stromy podél cesty. K nejpočetnějším úlovkům patřili škvor obecný (Forficula auricularia), mravenci (Lasius sp.) a housenky píďalek (Larentiinae). Rovněž jsme zaznamenali několik druhů slunéček (Coccinellidae), především pak invazivní druh slunéčko východní (Harmonia axyridis). Upozornili jsme na číškové hálky na dubech, v nichž se vyvíjejí larvy žlabatky kalichové (Andricus quercuscalicis). Zastavili jsme se u hromady hnoje a tlející vegetace. Stačilo několik expertních hrábnutí a mohli jsme demonstrovat vypasené larvy zlatohlávků (Cetoniini), zastihli jsme tu i různé druhy drabčíkovitých brouků (Staphylinidae). Poblíž jsme spatřili i pavoukovce (Arachnida) – zástupce čeledi slíďákovití (Lycosidae), sekáče rohatého (Phalangium opilio) a také jednoho štírka (Pseudoscorpionida). Další nález – stínku obecnou (Porcellio scaber) – jsme zařadili mezi korýše řádu stejnonožci (Isopoda). Na květy usedaly různé druhy samotářských včel (Ceratinini) a pestřenek (Syrphidae), např. pestřenka žlutopásá (Chrysotoxum festivum). Při této příležitosti M. Veselý pohovořil o výstražném (aposematickém) zbarvení. Před odchodem z tohoto místa přiletěl nádherný neolétaný exemplář otakárka ovocného (Iphiclides podalirius) a neomylně usedl na ruku přítomného lepidopterologa M. Zapletala. Z dalších druhů motýlů kromě již dříve uvedených tu poletovali ohniváčci černoskvrnní (Lycaena tityrus), babočka admirál (Vanessa atalanta), bělásek řepový (Pieris rapae), kropenatec jetelový (Chiasmia clathrata) a již vzpomenutý specialista zahlédl i soumračníka podobného (Pyrgus armoricanus). Tento druh se u nás vyskytuje nanejvýš vzácně v českém a moravském termofytiku, jednalo se tedy o velice zajímavé pozorování.

Došli jsme až k nivě potoka, kde jsme se věnovali sběrům vodních bezobratlých pomocí cedníku. Nejhojnějšími tvory zde byli korýši z řádu různonožců (Amphipoda) –  blešivci potoční (Gammarus fossarum). Nicméně jsme tu našli i vodní brouky (Coleoptera) patřící do rodů Elmis a Hydraena, chrostíky (Trichoptera) rodu Rhyacophila a jepice (Ephemeroptera) rodu Heptagenia. Pod kameny jsme pozorovali ploštěnce (Platyhelminthes), s největší pravděpodobností se jednalo o  ploštěnku potoční (Dugesia gonocephala). Vojta Kohout se mezi tím poohlédl po střevlíkovitých broucích podél potoka a ulovil následující druhy: Cychrus attenuatus, Abax parallelepipedus, Limodromus assimilis. Do výčtu pozorovaných živočichů je možno ještě vzpomenout mrchožrouta černého (Phosphuga atrata) a mnohožku z čeledi Julidae.

Pak jsme začali opět stoupat a na chvíli spočinuli na okraji pastviny. Jednoho z dětských účastníků tu bodl mravenec žahavý (Myrmica rubra). Bodnutí je neškodné, ale bolestivé a chvíli trvalo nešťastníka utěšit. M. Veselý pohotově využil této situace a vysvětlil rozdíly mezi mravenci čeledí Myrmicidae a Formicidae. Zatímco kupovití mravenci jako např. mravenec lesní (Formica rufa) žihadlo nemají, tak samice a dělnice mravence žahavého vybaveny žihadlem jsou a neváhají jej použít. Ještě jsme tu pozorovali zlatohlávka tmavého (Oxythyrea funesta), kněžici pásovanou (Graphosoma italicum) a motýly soumračníka čárkovaného (Hesperia comma), soumračníka rezavého (Ochlodes sylvanus), soumračníka metlicového (Thymelicus sylvestris), perleťovce stříbropáska (Argynnis paphia), perleťovce nejmenšího (Boloria dia), modráska štírovníkového (Cupido argiades), okáče poháňkového (Coenonympha pamphilus), okáče prosíčkového (Aphantopus hyperantus), okáče lučního (Maniola jurtina) a můry travařku polní (Amphipoea oculea) a blýskavku ořešákovou (Amphipyra pyramidea).

Poté jsme zamířili do někdejšího sadu poblíž opuštěné pasekářské usedlosti. Sad již téměř zarostl náletovými dřevinami, úctu však stále budí mohutné staleté kmeny několika hrušní a nepochybně poskytují vhodné prostředí xylofágním druhům hmyzu. Pozoruhodná je sušárna ovoce, která se tu zachovala v poměrně dobrém stavu a určitě by bylo vhodné tuto stavbu zakonzervovat a udržovat jako připomínku někdejšího způsobu života místních obyvatel. Kolem stavení jsme na vegetaci pozorovali mnoho exemplářů píďalky kopřivové (Camptogramma bilineatum).

O kousek výše jsme si mohli prohlédnout další tradiční domy, které jsou zdejším charakteristickým krajinným prvkem. Ostatně i kvůli této architektuře byl tento přírodní park vyhlášen. S povděkem jsme využili stínu rozložité lípy u jedné udržované usedlosti a naposledy nechali kolovat lahvičky s nalovenými objekty našeho zájmu. Zmíním alespoň nápadně zbarveného roztoče sametku rudou (Trombidium holosericeum), střevlíka fialového (Carabus violaceus), střevlíčka obecného (Pterostichus melanarius), jakož i drvodělku fialovou (Xylocopa violacea), zástupce xylofágních blanokřídlých. Nakonec jsme mezi účastníky rozdali několik propagačních exemplářů časopisu Podušťák a skládačky věnované hmyzu roku 2022 cvrčku polnímu (Gryllus campestris). Poněkud uondáni horkem, ale v dobré náladě, která panovala po celou dobu exkurze, jsme po čtyřech hodinách vycházku ukončili.
Zapsal: Dušan Trávníček
Návrat na obsah